Ekologie a respektování přírody je moje vášeň, říká zakladatelka značky Envero

27.04.2021 Tereza Šilhanová Komerční sdělení

Mohlo by se zdát, že propojit podnikání, ekologii, bio materiály a pomoc lidem s handicapem jako něco, co prostě není možné. Ale opak je pravdou. Věra Šulcová, zakladatelka firmy se sociálním přesahem a vysokými ekologickými požadavky, právě tohle dokázala. Společnost Envero v Říčanech u Prahy vyrábí a prodává oblečení a bytový textil z certifikovaných bio materiálů a tradičních českých přírodních tkanin. Zároveň šikovní a zruční lidé, kteří zde nadšeně pracují, se potýkají každý se svým handicapem. Ale s jistotou stálého zaměstnání je život podstatně snazší.
Ekologie a respektování přírody je moje vášeň, říká zakladatelka značky Envero

Kde se ve Vás vzala touha založit sociální firmu? A co přesně si pod tím vlastně představit?

Začnu nejprve vysvětlením pojmu. Sociální firma se veřejně zavazuje, že v rámci své podnikatelské činnosti bude plnit i veřejně prospěšný cíl. V České republice jako sociální firma veřejně deklarujete již v zakládacích listinách, že více jak 50 % svého zisku budete reinvestovat do udržení pracovních míst pro handicapované, budete uspokojovat zejména potřeby místní komunity, např. zaměstnávat handicapované z oblasti, využívat místní zdroje, a budete podnikat v souladu s ochranou přírody.

To vše přesně pasovalo do mé představy o budoucí firmě, která by pro menší skupinu šikovných lidí, kteří mají nějaký handicap, zajistila stálou práci. To bylo okolo roku 2005 a v té době již existovaly sociální kavárny, restaurace, textilní dílny. Ale vzhledem k tomu, že jsem se jako finanční manažer podílela na některých těchto projektech a měla jsem informace i od jiných programů, věděla jsem, že většina z těchto projektů nebyla a stále není plně finančně soběstačná. Ale ten pravý obrat v mém rozhodnutí pustit se do sociálního podnikání nastal až po stáži v sociálních firmách v Amsterodamu v roce 2010. Navštívili jsme zcela funkční a ekonomicky udržitelné minipivovary, hamburgrárny, opravny jízdních kol, restaurace a to i velice luxusní, a také ruční sítotiskovou dílnu na textil. A tam to vzniklo. Práce s textilem, šití a výtvarná práce mě vždy bavila. Trvalo to ještě 5 let k založení firmy, ale potom už se začala psát naše pozvolná a doufám, že ještě dlouhá, historie.

Textilní dílna Envero

Co je vizí Vaší firmy?

Být menším výrobcem, do max. 20 zaměstnanců, který vyrábí udržitelnou originální módu a bytové doplňky, které směřují spíše do butiků, výběrových e-shopů a ke stálé klientele. Prioritou je, abychom do budoucna zvládli 100 % naší produkce vyrobit z českých látek a přímo v Česku. Chtěli bychom proniknout i na evropský trh.

Jak se díváte na to, jak naše společnost vnímá handicapované lidi? Cítíte v průběhu let nějakou změnu v tomto smyslu?

Změna k lepšímu od 90. let samozřejmě nastala. Něco nastalo prostě restrikcí v tom pozitivním smyslu, v tom velký vliv EU, která k nám vnesla některé opatření pro integraci handicapovaných, např. bezbariérovost veřejných budov a staveb, sankce pro velké podniky pokud nevytváří místa pro zdravotně postižené a další opatření. Také došlo k rozvoji sociálních služeb. Musíme si uvědomit, že po roce 1989 u nás byly jen ústavy sociální péče a léčebny. Integrace zdravotně postižených probíhala jen v tzv. družstvech invalidů a zbytek nic.

Druhá stránka je změna přístupu veřejnosti, který mění osobní zkušenost. Pokud jsou lidé s handicapem v rodinách poznáváme problematiku. Také se problematice dostalo velké medializace.  
Ale stále je nedostatek zaměstnavatelů, kde mohou pracovat zdravotně postižení. Mezeru vnímám zejména v podpoře státu pro krátkodobé – sezónní zaměstnávání, například řada vzdělaných nebo velice zručných lidí s duševním onemocněním by takto mohla pracovat jen několik měsíců v roce, protože při dlouhodobém zaměstnání kvůli svým potížím odchází ze zaměstnání a zaměstnavatel se jich po opakovaných nemocenských nějak zbaví. Mají potom za sebou řadu „neúspěšných“ zaměstnání a působí jako fluktuanti a potížisti, což jim brání najít další zaměstnání. Přitom jde o nepochopení jejich handicapu.
Také je škoda, že příspěvek od úřadů práce na zaměstnávání zdravotně postiženého získá jen zaměstnavatel, který má více jak 50 % OZP. Proč? Proč by na tento příspěvek nemohla mít nárok i rodinná firma, která zaměstná své dospělé dítě. Řešila bych to skutečnou terénní prací úředníků mezi lidmi a individuální posuzování situace. Ven z kanceláří mezi lidi! 

Jaká je Vaše původní profese?

Jsem sociální pracovnice a terapeut. Postupně jsem se dostala i k finančnímu a projektovému řízení neziskových organizací a sociálních projektů.

Proč jste se rozhodla ve firmě propojit pomoc lidem s handicapem s ekologií a bio kvalitou produktů?

Jak jsem již zmínila, sociální práce je moje profese. Ekologie a respektování přírody je moje vášeň. Od toho také název značky Envero, který je slovní hříčkou ze slova enviromentální. Nejsem žádný eko terorista a také si nemyslím, že návrat k valše je tou pravou cestou. Ono 8 miliard lidí, co pere u řeky na valše, by byl docela ekologický mazec. Ale jsem přesvědčená, že dokud člověk nezačne u sebe, je mu vše fuk. Velmi mi vadí zabírání orné půdy pro sklady a supermarkety a drancování krajiny. Jako dítě jsem vyrůstala na vesnici u Mělníka a celé dny jsme lítali po loukách, mezi poli a dnes to vnímám jako zásadní pocitovou brázdu, která ve mně zůstala. Pořád si pamatuji ty vůně, když dozrává obilí, když se sklízí brambory, bedýnky jahod. Dnes jsem nadšený eko zahrádkář s certifikovanou přírodní zahradou. Baví mě přirozeně propojovat činnosti, hledat příležitosti a tím bylo i propojení práce se zdravotně postiženými a bio materiály

Anketa

Zajímá vás, jak se firma či značka staví k ekologii?
50 %
0 %
50 %

Cítila jste potřebu pomáhat lidem i planetě odjakživa nebo byl ve Vašem životě zásadní milník, který Vás takto nasměroval?

Když jsem byla malá, chtěla jsem být kosmonautem. Myslím, že to vyplynulo postupně a že nyní úročím své předchozí zkušenosti.

Kde hledáte inspiraci pro sortiment, který nabízíte?

Naše oblečení by mělo být v principu nadčasové, protože potom jde o udržitelnou módu, když ji dlouho nosíte. Střihy většinou načrtnu já, potom je konzultuji s našimi děvčaty v dílně a nakonec do nich zasáhne naše paní krejčová. A pak zkoušíme prototypy na sobě a upravujeme. Vzory k potisku řešíme vždy s konkrétním výtvarníkem a nedržíme se jednoho stylu, vytváříme většinou série tří motivů od jednoho výtvarníka.

Obchod Envero

Na jaký pracovní úspěch jste opravdu hrdá?

Naše obraty rok od roku rostou. Nyní máme na stálý pracovní poměr již 5 zaměstnanců, z toho 4 jsou se zdravotním postižením. Přežili jsme i omezení prodeje v době nouzového stavu v naší prodejně v Říčanech, která se na obratu významně podílí. Nejsme zatíženi žádným úvěrem u banky. Jsme naprosto svobodní v tom, co děláme. Děvčata chodí do dílny a obchodu s úsměvem a mají se rády. A i když někdy brblám a vracím jim třeba výrobky k opravám, naprosto důvěřuji tomu, že se snaží jak nejlépe mohou. Asi to není ideální platforma na velký byznys, ale to nikdy nebylo cílem. Pro nás všechny je to myslím obohacující a fajn životní a pracovní etapa. A na to jsem hrdá.

Zdroj: Rozhovor s Věrou Šulcovou, zakladatelkou společnosti Envero

Foto: Envero

Líbí se vám firmy, které mají kromě nabízeného zboží nebo služeb i sociální přesah? Snažíte se podporovat projekty a značky, které pomáhají lidem? Podělte se o své zkušenosti s ostatními maminkami.

Jsem tu poprvé,
CHCI SE REGISTROVAT

Registrovat přes Facebook
VYTVOŘIT ÚČET ZDARMA

CHCI SE PŘIHLÁSIT
do svého účtu

Přihlásit přes Facebook