Mikulášská nadílka

Ať už své děti vezmete na Mikulášskou besídku nebo si pozvete tradiční trojici – čerta, anděla a Mikuláše k sobě domů, návštěva probíhá pokaždé stejně. Čert budí hrůzu, snaží se děti vystrašit, cinká řetězem a chce si odnést zlobivé děti do pekla. Mikuláš pekelníka krotí, chce však po dítku, aby odříkalo básničku, říkanku či zazpívalo písničku. Někdy dokonce Mikuláš čte z posvátné knihy o nezbednostech a lumpárnách, i dobrých skutcích zkoušeného dítka. Za odměnu pak dítě dostává pytel plný ovoce, oříšků, sladkostí a jiných drobných dárků. Občas se v balíčku objeví i nějaká ta brambora nebo uhlí jako varování, že by dítě mělo své chování do příštího roku zlepšit. Anděl děti chrání a je symbolem dobra.

Zatímco v letech minulých nesměla pohádková trojice chybět v žádné domácnosti, dnes se situace změnila. Rodiče se začali dělit na dva tábory. První skupina vítá čerta a Mikuláše každý rok, ať už kvůli tradici nebo jako výchovný prostředek. Druhá skupina považuje strašení za zbytečné nebo v něm dokonce vidí trauma pro své ratolesti. 

Strašit? Nestrašit?

Každý rodič zná své dítě nejlíp. Některé děti jsou citlivější, stydlivější, jiné jsou nebojácné a odvážné. Je na rodičích, aby zhodnotili, zda je pro jejich dítko vhodnější balíček položený za oknem nebo samotná návštěva nadpozemské trojice. Mějte však na paměti, že děti v tyto bytosti skutečně věří. Čert je pro ně skutečný a strach z něj také. Jak se tedy vyhnout zbytečnému stresu, ale zároveň udržet oblíbenou tradici?

Nezvěte si k sobě domů cizí lidi, kteří nabízejí své služby v letácích pověšených na lampách. Raději obvolejte známé, přátele, či sousedy. Určitě najdete někoho, s kým najdete společnou řeč. Domluvte se, jak moc vlastně vaše dítě potřebuje postrašit. Čert to může leckdy přehnat, ať už příliš děsivým převlekem nebo vlastním projevem. Z vás by mělo dítě cítit jistotu, pocit, že se u vás může schovat, že ho ochráníte. S odvážnějšími dětmi se můžete i projít do nočních ulic. Sledovat, kolik Mikulášů vlastně potkáte. Bojácnější děti se však mohou v noci budit, není jim dobře, může se jim zvýšit teplota. I to může být následek nepovedené Mikulášské návstěvy. Když se ale povede, když bude míra strachu, radosti a kouzelného úžasu v rovnováze, bude to pro dítě skutečně krásný zážitek. 

V poslední době se často mluví o tom, že strach z čerta může dětem zadělat na pořádné trauma, ale strach nemusí být vždy špatný. Strach a překonávání překážek je jen příprava na budoucí život, který je plný nástrah. Naši předci to vymysleli chytře, jde jen o to, aby se naši novodobí čerti neutrhli ze řetězů a vše proběhlo bez zbytečného stresu a pocitu zoufalství. 

Jak vznikla mikulášská tradice?

Svatý Mikuláš z Myry je jedním z nejuctívanějších svatých v křesťanství. Byl velmi zbožný. Po smrti svého bohatého otce veškeré dědictví rozdal. Stal se biskupem, rozhodoval se spravedlivě a moudře, byl dobrosrdečný a chránil děti. Údajně zemřel právě 6. prosince, proto má v našem kalendáři svátek právě Mikuláš. Nicméně nadílka přichází už v předvečer jeho svátku. Tato tradice se v českých zemích dodržuje již od 13. století. 

Ať už pojmete Mikulášskou nadílku jakkoli, nejdůležitější je, aby byly děti spokojené. Jestli se u toho budou bát nebo ne, to je jen na vás.

Zdroj: svatky.centrum.cz, Pastorace.cz

Foto: Pixabay.com