Míša Tomešová: Díky mateřství jsem na jevišti větší cíťa!


Míša Tomešová (27) je česká herečka a zpěvačka působící v pražském divadle Kalich, kde má teď za sebou úspěšnou premiéru muzikálu Vlasy. Zároveň je ale také maminkou Kristiánka a Jonáška. Jak se to dá všechno skloubit nebo třeba jaký je jejich společný rodinný rituál?

Misa-Tomesova-mom4moms-4

Foto: PGH photography 

Jsi maminkou dvou krásných chlapečků, vnímáš rozdíl mezi péčí o jedno a o dvě děti?

„Já už si to vlastně úplně nepamatuju. Ale pro mě byl největší rozdíl, asi jako pro každou mámu, žádný dítě a jedno dítě, protože člověk přijde o nějakou tu svobodu, musí všechny věci, i třeba party a různý akce, začít prostě plánovat. To ne že by člověk najednou nemohl, u nás to tak naštěstí nefunguje, ale najednou už člověk není na ten svůj život sám. A na tohle jsem si docela dlouho zvykala. Na tu nesvobodu, protože jsem strašně společenskej tvor, potřebuju mít kolem sebe spoustu lidí, a to byl pro mě největší zlom. Ale potom s tím druhým dítětem to bylo právě naopak. Bála jsem se, že to bude strašnej mazec, všechny matky v mým okolí mě připravovaly na to, že si ani nedojdu na záchod, že dvě děti takhle krátce po sobě, že to bude hrozný. A vlastně mi přišel do života takovejhle „zen“ (při těch slovech hladí malého Jonáška, kterého během rozhovoru chová na klíně), kterej mě naopak stahuje zpátky na zem a vyklidňuje mě, takže si myslím, že to zvládám i líp než jenom s tím jedním. Najednou je potřeba mít ve věcech systém. Máme systém v uspávání, v koupání, máme to najetý a nic mě nevykolejí."

Čerpáš rady a informace k péči o děti z internetu?

„Teď už moc ne. S tím prvním jsem se občas koukla, ale spíš jsem čerpala od svých kamarádek, a hlavně od mojí maminky, která učí ve školce. Takže moje maminka ví všecko, zná všechny tabulky, a já jsem zase pravej opak. Jsem velikánskej pankáč, prostě ať si rostou, jak si rostou, je mi jedno, co kdy mají umět, a moje maminka vždycky přijde, podívá se a řekne: „Ano, správně to dělá, v tomto věku by dítě mělo stavět čtyři kostičky na sebe a on jich postaví šest, a to je super!" Takže můj mateřskej guru je moje máma a jsem za to strašně vděčná. I když je to občas trochu extrém, tak jsem ráda za to, že mě vede, protože já bych byla ve výchově asi až moc punková. Ale obecně k těm informacím na netu a různým extrémům chci říct, že je prostě dobrý vzít si od každýho něco. Já jsem pro vyzkoušet třeba homeopatika. Můj starší syn je teď nemocnej a ráda léčím homeopatikama a vařím čajíčky, ale když už má teplotu, tak si nehraju na šamana a ten lék mu dám. Především je důležitý, aby dítě bylo šťastný. A jestli bude šťastný v nosítku nebo v kočárku, to je úplně jedno. Každá máma by si to měla udělat tak, jak to jí a jejímu dítěti vyhovuje. A hlavně pak neodsuzovat ten odlišnej přístup."

Máte nějakou zajímavou nebo dokonce neobvyklou společnou rodinnou aktivitu?

„My v podstatě většinu času trávíme fakt celá rodina společně, protože máme s Romanem (manžel Roman Tomeš, pozn. redakce) svobodný povolání a pracujeme hlavně po večerech, tak můžeme být celej den spolu. Ale všichni se rádi společně koupeme v jedný vaně. Máme velkou vanu, takže se tam vejdeme všichni čtyři a vlastně s tím jsme ji i pořizovali. Všichni jsme tam nahatý a je to skvělý. Musím říct, že se mi tak úplně vrací pocity z porodu. Je to takový čistý, jsme před sebou otevřený. Tak to je takovej náš rituál. Taky si hodně zpíváme a tančíme."

Misa-Tomesova-mom4moms-0

Foto: PGH photography 

To jsem se právě chtěla zeptat, jestli si s dětma doma zpíváte, právě vzhledem k profesi Tvé i Tvého manžela.

„Jeden čas měl Kristián období, kdy nás vůbec nemohl poslouchat. Začal mít hysterickej záchvat vždycky, když jsme zazpívali, což bylo docela demotivující, když se tím člověk živí. Vyloudila jsem tón, a to dítě sebou fakt řízlo o zem a zaťalo pěstičky a nebylo úniku, takže jsem musela přestat zpívat. A když se člověk zrovna musí něco naučit, tak je to docela blbý. Ale naštěstí už se mu to líbí a občas si s náma i sám zpívá, společně tančíme a fakt si to snažíme užívat."

Dost lidí, co se zpíváním živí, říká, že si práci takzvaně domů netahají.

„No to je zase jiná kapitola. Člověk se pořád musí zdokonalovat, furt na sobě musí makat, když je práce na roli a já bych měla pracovat jenom v divadle, tak udělám fakt půlku. Je to hodně o domácí přípravě, o technice. Já teď na sobě bobužel tolik nepracuju, i když bych chtěla."

Tím se dostáváme k profesi. Jak se Ti daří skloubit mateřství s pracovními povinnostmi? Herectví je přece jen náročnou profesí, hlavně časově...

„Moje profese je vlastně docela svoboda, protože jsem pánem svýho času. Ve většině představení mám alternaci, takže kdyby mi onemocnělo dítě nebo kdyby vybouchlo hlídání, tak dám představení alternaci a jedem dál. Není to tak, že bych fakt jako musela. Plánuju si představení tak, abych byla celej den s dětma a pak hrála až večer. Večer je vlastně jenom někdo uspí, takže o moc času s nimi nepřijdu. Jde to skloubit fakt krásně. Jsem v hrozně vděčná svýmu povolání. Samozřejmě se mi stalo, že mě začaly některý matky odsuzovat, že jsem se se dvěma dětma hned vrhla do práce, ale je to všechno vytržený z kontextu. Ono to, že jsem se „vrhla do práce“ znamená, že jsem si ze začátku šla zahrát jedno představení za měsíc. Představení trvá třeba dvě hodiny, takže já jsem byla i s cestou od dětí pryč tři hodiny. Což mi přijde jako vyloženě zdravá míra. Teď hraju častěji, protože děti jsou už větší. Teď mám představení jednou dvakrát za týden."

Ale co třeba práce na novém představení?

„Ano, to je samozřejmě složitější. Teď jsme zkoušeli muzikál Vlasy, měli jsme v lednu premiéru, a to jsme zkoušeli celé léto. Naštěstí má moje mamka v létě volno, takže mohla hlídat, prostřídaly se i s druhou babičkou. Ale jindy než v létě je to blbý. Měli jsme generálkový týden před premiérou, a to jsme fakt byli v divadle od rána do večera. Ještě plně kojím, malej nedostává zatím žádný příkrmy, takže skloubit to s kojením, odstříkat dostatečný množství mlíka do pytlíku, to byla příšerná matematika a logistika. Ale nějak jsme to zvládli. Hlídaly babičky a sousedky a taky manžel, takže díky všem těmto lidem můžu svou profesi zvládat."

Hraješ s manželem ve stejných představeních nebo naopak ne, abyste se mohli prostřídat u dětí?

„Jak kdy. Hrajeme spolu rádi a některá představení se nám teď daří mít společná, ale není to tak často."

Hlídací babičky máte, a co třeba chůva nebo pomocnice v domácnosti?

„Mám dvě chůvy, ale úplně bych je nenazvala chůvy, jsou to holky, spíš kámošky, který znám strašně dlouho. Já bych děti někomu úplně cizímu nedala. Domácnost se snažíme s Romčou zvládat sami, ale jednou za měsíc mi přijde někdo uklidit do hloubky. Povrchový věci zvládáme, ale že bych dvě hodiny leštila koupelnu, na to úplně čas nemám. A jelikož máme ještě dva psy, tak jsou chlupy všude a nezbývá než luxovat každej den, ať už já nebo Roman. On je takovej muž v domácnosti, dělá všechny domácí práce, který dělám já. Teď třeba hlídá Kristiánka a volal mi, že jde právě vařit oběd, takže u nás je to genderově vyvážený."

Je výhodou mít za manžela muže ze stejné branže?

„Jo, my si v tomhle rozumíme a on právě rozuměl mojí potřebě vrátit se do divadla. Mít normálního chlapa, tak to asi nepochopí. Jeviště je fakt droga a to prostě skutečně chápe jen ten, kdo to zažil."

V dnešní době není zvykem mít děti brzy, řekněme před třicítkou, Ty se tomuto trendu vymykáš. Plánovala jsi to takhle odjakživa nebo Tě k tomu přivedly životní okolnosti?

„Já jsem si od malinka říkala, že mít dítě v pětadvaceti je ok. A v době, kdy jsem byla malá, tak bylo úplně normální, že ženský mají děti ve dvaceti. Ale pak v dospělosti jsme to takhle neřešili. Obě naše děti jsou úplně nenaplánovaný. Takový dvě náhodičky. Ale jsem za to fakt vděčná, protože my bysme to možná ani nenaplánovali. Náš život je hodně bohémskej, žádnej den není stejnej, nemáme pevnej řád, protože každej tejden se hraje něco jinýho, někde jinde, tak bysme možná byli bez dětí, možná bysme někde cestovali a byli svobodní, ale jsem strašně šťastná, že nám ty děcka přišly do cesty a že jsme tak našli smysl života."

Misa-Tomesova-mom4moms-2

Jak se změnil Tvůj vztah s manželem s příchodem dětí?

„No nemáme prostě čas jen sami pro sebe! Třeba si řekneme: tak a dneska si uděláme pěknej večer až děti usnou, a pak Kristián straší do jedenácti, a když už se nám ho podaří uspat, jen se tak na sebe podíváme a jdeme spát taky. A nebo si dáme tu povinnou dvojku bílýho na hezkej večer a za deset minut jdeme spát. Takže spíš je to o tom čase. Ale dáváme si občas takový vykřičníčky, že prostě musíme být jednou za měsíc spolu sami. I třeba jen spolu hrát nějaký představení, i to je forma společné existence, taková společná očista. Teď hrajeme muzikál Vlasy, kde jsme spolu na jevišti i v zákulisí, takže ten čas spolu máme, ačkoli je to v práci, je to jenom naše. Nebo si zajdem do kina, na večeři nebo tak. Ale jednou za měsíc prostě bezpodmínečně musíme, aby náš vztah pořád rostl, abychom neskončili u toho, že jsme spolu jenom jako rodiče. Je náročný ten vztah pořád živit, protože člověk nemá vpodstatě na nic jinýho čas než řešit logistiku, kdo kdy bude mít děti, kdo kdy bude mít auto, kdo kdy kde hraje. Je to hrozně těžký udržet si tu podstatu, proč jsme spolu začali být, a že ty děti jsou vlastně až výsledek. "

Změnilo mateřství Tvoje herectví?

„Možná to ani tolik nevnímám já, jako ty lidi, diváci. Říkají mi, že jsem vyspěla, zmoudřela, takže cítím tu zpětnou vazbu. Ale je pravda, že jsem mnohem větší cíťa s těma dětma, navíc ještě kojím, tak i ty hormony se mnou cloumají, lítám pořád na obláčku, takže mě hodně věcí sebere rychleji než předtím. Teďka hrajeme Vlasy, kde se řeší především otázka, že posíláme naše děti dobrovolně do válek bojovat za svobodu. O tom je celý představení, že nakonec těm rodičům přijde úmrtní oznámení, že někdo padl v boji jenom proto, že bojoval za svobodu. Tohle představení mě vždycky totálně rozbrečí. Na závěr zpíváme Kéž slunce svítí nám a já tam stojím, tečou mi slzy a nemůžu zazpívat ani ň, a to by se mi určitě před mateřstvím nestalo. Ale když už to má člověk spojený s těma svejma dětma, tak to jinak brát nejde."

Zdroj (foto): PGH photography a redakce Mom4moms

Jak se daří zvládat mateřství spolu s prací vám? Máte s tím zkušenosti?

Jsem tu poprvé,
CHCI SE REGISTROVAT

Registrovat přes Facebook
VYTVOŘIT ÚČET ZDARMA

CHCI SE PŘIHLÁSIT
do svého účtu

Přihlásit přes Facebook